V celém prostoru VVP rozšířeného v letech 1939 – 1945 dnes můžeme najít něco kolem stovky německých betonových objektů, v drtivé většině se jedná o tzv. pixle, tedy pozorovatelny, strojovny a úkryty určené k obsluze střelnic, především k tahání terčů a pozorování výsledků střeleb a cvičení. Kromě Truppenübungsplatz Wischau, jak se VVP za války jmenoval se pixle stavěly i v jiných výcvikových prostorech protektorátu, jako například v Benešově či Milovicích. Ve VVP dědice sloužily objekty především pro výcvik tankových vojsk Německé armády. V dnešní době se několik tzv. „Kampfbahn“ (tedy bojových drah) nachází mimo území vojenského prostoru. Jedná se o oblasti u Opatovic, Rychtářova, Podivic a Ruprechtova. Tyto objekty jsou volně přístupné veřejnosti, z čeho však také vyplývá jejich chudost, co se do vnitřního vybavení týče. Větší část Německého cvičného opevnění je však skryta v nepřístupných částech vojenského prostoru, tudíž i jejich mapování je podstatně ztíženo. Na území VVP se však také nachází unikátní objekty jako je například Viktoria, Stříbrná a některé další, které nemají v celém bývalém protektorátu obdoby. Bohužel do dnešních dob se zachovalo jen málo informací, jak celý výcvikový systém fungoval, a tak je toto téma obestřenou řadou otázek a dosud nevyřešených mystérií. Jednotlivé bojové dráhy
 |
 |
 |
 |