 |
| Týlová strana pozorovatelny |
Ve vojenském prostoru můžeme nalézt kromě typově jasně určených objektů i některé do jisté míry „záhadné“ objekty. U takových to staveb si často nemůžeme být jisti ani datem výstavby, ba ani jejich původem – československým či německým. Právě takovými objekty byly a do jisté míry jsou i dnes objekty pracovně nazvané Houba. Tento název je dán charakteristickým vzhledem objektů, a to především jejich výrazně převislými krakorci.
Objekty typu Houba se na území Vojenského újezdu Březina nachází s největší pravděpodobností v počtů tří kusů. Od jejich objevení prvními nadšenci nebylo zcela zřejmé, zda se jedná o objekty předválečné – tedy Československého původu, či o objekty z období existence Truppenübungsplatz Wischau. Díky dobovým fotografiím a archivním materiálům dneš již můžeme s jistotou říci, že tyto stavby byly projektovány pro čs. armádu a jejich výstavba probíhala pravděpodobně v období března až dubna 1939. Zda prácě na těchto objektech probíhaly výhradně pod českou taktovkou, nebo německá armáda pouze převzala připravené stavební plány a objekty vybudovala pro potřeby výcviku vlastních vojsk není zatím zcela zřejmé. Existuje však i třetí možnost, a sice že stavbu započala česká armáda a německá ji pak dokončila. Této tezi by mohly nahrávat jisté rozdíly v konstrukci některých objektů (mimo jiné roura pro neznámé zařízení – snad periskop – ve stropnici jednoho z objektů). Další velkou neznámou je pak místnost pod úrovní terénu – jakési „podsklepení“– jehož praktické využití je bohužel dosud neobjasněno, neboť se v tomto prostoru nenachází žádná hmatatelná indicie, která by mohla smysl „podsklepení“ objasnit.
 |
| Pozorovací místnost |
Samotné objekty působí na první pohled mohutně, především díky již zmíněným převislým krakorcům. Taková konstrukce byla vzhledem k jejich umístění na letecké střelnici naprosto nezbytná. Síla stěn se pohybuje okolo 90 cm, síla stropnice pak dosahuje celé dva metry. Výška podzemního patra se pohybuje mezi 170 až 180 cm. Vstupní chodba do objektu je třikrát lomená, přičemž samotný vchod je mírně pod úrovní terénu a vedou k němu tři schody. Pozorovací místnost byla vybavena výdřevou, které se místy dochovala v původní podobě, okrouhlým průzorem bez jakéhokoli ochranného stupňování a vchodem do „sklepního patra“ neznámého účelu.
Každý z objektů se nachází v odlišném stavu. Zatímco objekt s rourou neznámého určení je ve velmi dobrém stavu, další Houba byla pravděpodobně vbitřním výbuchem velmi silně poničena a jde v podstatě o rozvalinu. Poslední objekt byl silně ostřelován, avšak stěny, byť poškozeny, odolaly, a tak je Houba, zvaná místními „Černé bunkr“ (název dostala díky stékající asfaltové izolaci stropnice), stále v „celistvém“ stavu.
Jiří Suchánek
