Již při plánování výstavby Výcvikového tábora u Vyškova se počítalo s tím, že jeho využití bude maximálně komplexní a bude sloužit nejen útvarům budoucí vyškovské posádky, ale také dalším jednotkám, spadajícím do podřízenosti třetího a čtvrtého armádního sboru. Především pro potřeby základních zbraní (pěchoty, dělostřelectva a letectva) ale také uspokojení dalších specializovaných požadavků proto vznikly jednotlivé střelnice, lišící se od sebe jak rozlohou, tak i infrastrukturou.
 |
| Razítko pěchotní polní střelnice |
Pěchotní polní střelnice (PPS) sloužila zejména pro výcvik střelby z pušky, stejně jako lehkých a těžkých kulometů. Její plocha se dělila na dvě části – na jižnější cvičily pěší roty, na severnější roty kulometné. K dispozici zde byly sklápěcí terče v podobě stojících a ležících figurín, v kulometné části se navíc nacházela také kolejová dráha pro pohyblivý terč, pravděpodobně maketu tanku. Ovládání terčů a vyhodnocování výsledků střeleb prováděli takzvaní cílní, kteří byli ukryti v jednoduchých krytech. Ty propojovalo podzemní kabelové vedení, které umožňovalo připojení polního telefonu nebo jednoduchého zvonku. Kromě toho se na PPS nacházely i čtyři vysoké pozorovací věže a další zázemí včetně stanoviště velitele střelnice, kantýny, skladu a ohřívárny pro mužstvo. Pod velitele pěchotní polní střelnice dále spadala protitanková střelnice (PTS) u Žárovic, střelnice kulometné obrany proti letadlům (KOPL) a cvičiště bojových chemických látek (BChL).
 |
| Nákres chaty pro velitele zemského dělostřelectva u Krumsína |
Dělostřelecká střelnice sestávala kromě dvou cílových ploch především ze 33 palpostů, 14 vysokých věžových pozorovatelen a dvou úzkorozchodných kolejových drážek pro pohyblivé terče. Ty pak doplňovala další infrastruktura v podobě muničního skladiště a nezbytné sítě lesních silniček. Kromě střeleb s kanónů a houfnic se zde dal provádět i výcvik s minomety. Není jistě bez zajímavosti, že u Krumsína došlo také ke stavbě chaty pro Velitele zemského dělostřelectva v Brně (za dobu existence VT u Vyškova tuto funkci vykonávali brigádní generálové Bohuslav Všetička a Zdeněk Novák).
Letecká střelnice sloužila pro tři základní druhy činností. V prvním případě šlo o střelbu pilotů a leteckých pozorovatelů na tažný rukáv, což byl látkový terč tažený za letadlem. V druhém případě mohli letci provádět bombardování bodového nebo liniového cíle, nálety se přitom prováděly na severní cílovou plochu (dnes Hanácká louka). Třetí možnou činností byla střelba na pozemní pískový cíl u Pulkavy. Cvičící letouny startovaly z blízkých letišť ve Vyškově a Prostějově, kromě toho ale bylo v blízkosti hranic výcvikového tábora vytipováno několik dalších ploch pro případné nouzová přistání. V roce 1938 navíc započala stavba polního letiště u Studnic, aby se zamezilo nebezpečným přeletům strojů s podvěšenými bombami nad státní silnicí Vyškov–Prostějov.
Útvarům vyškovské vojenské posádky pak sloužila tato cvičiště: provizorní kulometná střelnice u Hamiltonů, školní střelnice u Radslaviček (pro ruční zbraně na sklápěcí terče), granátometná střelnice a cvičiště útočné vozby (tankodrom) nad Kozí Horkou.
Jiří Suchánek
Literatura, zdroje:
VHA Praha, fond Vojenský výcvikový tábor u Vyškova (1937-1938)
