Jedním z hlavních důvodů vzniku výcvikového tábora u Vyškova byla potřeba získat plochu pro výcvik dělostřelců. Že právě na tuto zbraň byl kladen značný důraz dokládá i fakt, že velitelem tábora byl jmenován důstojník dělostřelectva. V době založení VT u Vyškova představovalo čs. dělostřelectvo skutečně silnou, moderní a reprezentativní součást čs. armády. Kromě toho patřilo i mezi největší dělostřelectva světa a navíc se mohlo chlubit skutečností, že je téměř bezvýhradně vyzbrojeno děly domácí výroby a konstrukce.
Brigádní generál Zdeněk Novák, v roce 1938 velitel zemského dělostřelectva v Brně |
Pokud bychom pátrali po dělostřeleckých útvarech, které ve VT u Vyškova mohly cvičit, lze nahlédnout například do rozdělovníku dokumentu Organizace, úkol a podřízenost jednotlivých složek výcvikového tábora u Vyškova. Ten dostaly dělostřelecké pluky 6, 7, 8, 53, 106, 107, 108, 125 a 302 a dále dělostřelecké oddíly 256, 82 a 401. Většina z těchto útvarů výcvik ve VT u Vyškova skutečně prováděla, případně se svými zdroji podílela na jeho budování. Během střeleb byli vojáci dělostřeleckých útvarů ubytováni v obcích blízkých hranici výcvikového tábora a to za západní i východní straně jeho střední části, ve které se nacházela dělostřelecká střelnice. Například v Hartmanicích (dnešní Niva) byla zajištěno ubytování pro 22 důstojníků, 9 rotmistrů, 400 mužů a 317 koní, v Myslejovicích 20 důstojníků, 3 rotmistry, 280 mužů, 151 koni a tak dále. Celkem bylo ubytování dělostřeleckých útvarů zajištěno v 17 obcích. Občany Vyškova, Dědic a některých dalších obcí na činnost dělostřelců upozorňoval nejen hluk doléhající sem ze střelnic, ale také zvýšený provoz automobilů, které cvičící jednotky zásobovaly municí. Z roku 1937 pochází i městská vyhláška o převozu munice: "V době provozu dělostřelecké střelnice u Vyškova převáží se ostré náboje a munice z nádraží směrem k Dědicům do výcvikových táborů. Vozidla, kterými munice jest převážena, označena jsou černými praporky. Občanstvo se upozorňuje, aby ve vlastním zájmu dbalo náležité opatrnosti a k vozidlům, černými praporky označeným, se bez potřeby nepřibližovalo".
Z výše zmíněných útvarů je zřejmě nezajímavější a zároveň nejméně probádanou jednotkou dělostřelecký oddíl 401, který vznikl 1. října 1936 v Olomouci. Dne 1. října 1937 došlo k přejmenování na dělostřelecký pluk 401. Útvar podléhal v odborných záležitostech Šestému oddělení (speciálních bojových prostředků) Druhého odboru MNO. Součástí pluku bylo velitelství s hospodářskou správou, technickou správou a spojovací baterií, dva dělostřelecké oddíly po třech chemických rotách a náhradní dělostřelecký oddíl. Úkolem oddílu/pluku bylo odmořování, zamořování, zadýmení a nejspíše i použití bojových chemických látek. Některé zdroje uvádějí, že slovo „dělostřelecký“ bylo v názvu oddílu/pluku uvedeno z důvodů utajení.
Následující tabulka ukazuje některé podrobnější informace o dělostřeleckých útvarech, které s výcvikovým táborem prokazatelně vedly korespondenci (stav z roku 1938).
Název | Dislokace | Typ | Hlavní výzbroj |
Děl. pluk 7 | Olomouc | lehké dělostřelectvo | 8cm kanón vz. 17; 10cm houfnice vz. 14/19 |
Děl. pluk 8 | Opava | lehké dělostřelectvo | 8cm kanón vz. 17; 10cm houfnice vz. 14/19 |
Děl. pluk 53 | Hodonín | lehké dělostřelectvo arm. zálohy | 8cm kanón vz. 30; 10c, houfnice vz. 30 |
Děl. pluk 106 | Brno | hrubé dělostřelectvo | 15cm hrubá houfnice vz. 25 |
Děl. pluk 107 | Olomouc | hrubé dělostřelectvo | 15cm hrubá houfnice vz. 25; 10,5cm hrubý kanón vz. 35 |
Děl. pluk 125 | Bzenec | hrubé dělostřelectvo arm. zálohy | 15cm hrubá houfnice vz. 25; 10,5cm hrubý kanón vz. 35 |
Děl. pluk 401 | Olomouc | speciální - chemický | ? |
Děl. oddíl 82 | Přerov | jezdecké dělostřelectvo | 8cm lehký polní kanón vz. 5/8 |
Děl. oddíl 256 | Jihlava | horské dělostřelectvo | 7,5cm horský kanón vz. 15 |
Jiří Suchánek
Literatura, zdroje:
Archivní materiály VHA Praha
Fidler, J. – Sluka, J.: Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938. Praha 2006
www.delostrelectvocsarmady1918-1939.estranky.cz
Fotogalerie
Obálky od korespondence mezi dělostřeleckými útvary (děl. oddíl 401 a děl. pluk 53) a Výcvikovým táborem u Vyškova z června 1937 |