V celém prostoru VVP rozšířeného v letech 1939 – 1945 dnes můžeme najít více jak stovku německých betonových objektů, v drtivé většině se jedná o takzvané pixle. Toto označení pochází z brněnského hantecu, který takto označuje krabici. V rámci základního dělení můžeme nalézt pozorovatelny, strojovny a úkryty.
Tyto objekty byly určeny k obsluze střelnic, především ke stavení a sklápení, případně tahání terčů a také pozorování výsledků střeleb a cvičení. Kromě Truppenübungsplatz Wischau, jak se VVP za války jmenoval, se pixle stavěly i v jiných výcvikových prostorech protektorátu, jako například v Benešově, Milovicích a Brdech. Stejně tak je možné najít typově podobné objekty i ve výcvikových prostorech jiných evropských zemí, ať už v samotném Německu, nebo ve státech, které třetí říše okopovala.
V Truppenübungsplatz Wischau sloužily objekty zejména pro výcvik tankových, dělostřeleckých a pěších útvarů Wehmachtu. V dnešní době se několik takzvaných „Kampfbahn“ (tedy bojových drah) nachází mimo území vojenského prostoru. Jedná se o oblasti u Opatovic, Rychtářova, Podivic a Ruprechtova. Tyto objekty jsou volně přístupné veřejnosti, z čeho však také vyplývá jejich chudost, co se do vnitřního vybavení týče. Větší část německého cvičného opevnění je však skryta v nepřístupných částech vojenského prostoru. Na území dnešního vojenského újezdu se nachází také většina specifických pixlí, které byly maskovány nějakou nástavbou. Ta je měla stylizovat do podoby civilního objektu, například mlýna, letohrádku, vyhlídkové věže nebo památníku. Vše bylo velmi realisticky provedeno – na betonových stěnách byla například namalovány okna s truhlíky květin.
Bohužel do dnešních dob se zachovalo jen málo informací jak o výstavbě pixlí, tak o fungování celého výcvikového systému. Proto je toto téma obestřeno řadou dosud nezodpovězených otázek.
Články
