 |
| Pozorovatelna typu Houba |
Ve vojenském prostoru můžeme nalézt kromě typově jasně určených objektů i některé do jisté míry „záhadné“ objekty. U takových to staveb si často nemůžeme být jisti ani datem výstavby, ba ani jejich původem – československým či německým. Právě takovými objekty byly a do jisté míry jsou i dnes objekty pracovně nazvané Houba. Tento název je dán vzhledem objektů, a to především jejich výrazně převislými krakorci.
Objekty typu Houba se ve VVP Dědice nachází s největší pravděpodobností v počtů tří kusů. Od jejich objevení prvními nadšenci nebylo zcela zřejmé, zda se jedná o objekty předválečné – tedy Československého původu, či o objekty z období existence Truppenübungsplatz Wischau. Díky dobovým fotografiím a archivním materiálům dneš již můžeme s jistotou říci, že tyto stavby byly projektovány pro čs. armádu a minimálně jeden byl tak do okupace postaven. Je tedy pravděpodobné, že i zbylé dva objekty stály již před březnem roku 1939. Existuje však i možnost, že německá armáda pouze převzala čs. stavební plány a zbylé objekty dobudovala pro potřeby výcviku vlastních vojsk. Této tezi by mohly nahrávat jisté rozdíly v konstrukci některých objektů (mimo jiné roura pro neznámé zařízení – snad periskop – ve stropnici jednoho z objektů). Další velkou neznámou je pak místnost pod úrovní terénu – jakési „podsklepení“– jehož praktické využití je bohužel dosud neobjasněno, neboť se v tomto prostoru nenachází žádná hmatatelná indicie, která by mohla smysl „podsklepení“ objasnit.
 |
| Pozorovací místnost |
Samotné objekty působí na první pohled poměrně mohutně, především díky již zmíněným převislým krakorcům. Mohutná konstrukce byla vzhledem k službě na letecké střelnici naprosto nezbytná. Síla stěn se pohybuje okolo 90 cm, síla stropnice pak dosahuje celé dva metry. Výška podzemního patra se pohybuje mezi 170 až 180 cm. Vstupní chodba do objektu je třikrát lomená, přičemž samotný vchod je mírně pod úrovní terénu a vedou k němu tři schody. Pozorovací místnost byla vybavena výdřevou, které se místy dochovala v původní podobě, okrouhlým průzorem bez jakéhokoli ochranného stupňování a vchodem do „sklepního patra“ neznámého účelu.
Každý z objektů se nachází v odlišném stavu. Zatímco objekt s rourou neznámého určení je ve velmi dobrém stavu, další Houba je naopak velmi silně poničena. Poslední objekt byl silně ostřelován, avšak stěny, byť poškozeny, odolaly, a tak je Houba, zvaná místními „Černé bunkr“ (název dostala díky stékající asfaltové izolaci stropnice), stále v „celistvém“ stavu.
