SS-Truppenübungsplatz Beneschau / Böhmen

Razítko velitelství TÜP "Böhmen"

Německá armáda využívala před rokem 1939 celkem 19 tradičních výcvikových prostorů na svém území, ke kterým během let 1939-45 přibylo několik dalších velkých cvičišť zejména na území okupovaných států. Pro Zbraně SS, jejichž vývoj, organizace i výcvik byl striktně oddělen od ostatních složek pravidelné německé branné moci, začalo řešení potřeby vlastního intenzivního výcviku víceméně až po začátku války s rostoucím vlivem i úspěchy této Hitlerovy politické armády.

Návrhy na zřízení vlastního, na Wehrmachtu nezávislého cvičiště pro nechvalně proslulé jednotky Waffen SS na území Protektorátu Čechy a Morava pocházejí z roku 1939 (někdy též uváděno reálnější období zima 1940) a údajně vznikly z popudu samotného vrchního velitele SS Heinricha Himmlera, který 29. ledna 1941 psal dopis Říšskému ministerstvu financí, ve kterém žádá poskytnutí finanční prostředků na vykoupení vyhlédnutého území. Uváděným důvodem pro zřízení dalšího cvičiště SS bylo, že stávající cvičiště Truppenubungsplatz der Waffen SS Ostpolen (též Debica nebo Heidelager) v Polsku nevyhovuje pro zamýšlený praktický výcvik velitelských kádrů, jeho nevhodnou zeměpisnou polohu a také nemožnost provádět výcvik SS na ostatních cvičištích Wehrmachtu, který je intenzivně využívá.

Pěchotní úkryt odolnosti Splittersicher u Chleb

Do roku 1941, kdy byl říšským protektorem Konstantin von Neurath neměly tyto plány jakékoliv naděje na úspěšnou realizaci. Teprve s příchodem nového zastupujícího protektora Reinharda Heydricha začala být myšlenka uskutečňována a po jeho smrti v červnu 1942 ji dále rozvíjel K.H.Frank. Definitivní rozhodnutí o zřízení cvičiště bylo schváleno v létě 1941 a bylo formálně zřízeno k 1. listopadu 1941. Již 14. března 1942 dal okresní hejtman v Benešově v příslušných obcích, na jejichž území mělo cvičiště vzniknout, vyvěsit vyhlášku, která nařizovala vyklizení obcí do 15. září 1942. Vlastní prostor cvičiště byl na západě ohraničen Vltavou, na jihu městem Sedlčany, na východě pomyslnou spojnicí zhruba ve směru Čerčany - Benešov - Bystřice a na severu řekou Sázavou. Zřizování cvičiště začalo už 9. března 1942 likvidací plicního sanatoria "Humanita". Vyklizení rozsáhlého území, převážně zemědělského charakteru a s malou hustotou obyvatelstva, probíhalo v pěti etapách.

Dne 27. února byl určen termín přípravy cvičiště na 20. března 1942, kdy jej měl začít využívat zesílený pěší pluk včetně dělostřelectva s ráží do 100 mm. Tento termín byl vzhledem k nedostatku pohonných hmot a nutnosti vysídlit 25 000 českých obyvatel nereálný a proto byl termín dokončení posunut na 15. května 1942. V září 1943 byl název cvičiště změněn z "Beneschau" na "Böhmen". Od podzimu 1943 bylo velitelství cvičiště umístěno na zámku Konopiště, posádkové správy byly v Benešově a Sedlčanech. V Benešově navíc sídlilo gestapo, německé četnictvo a kriminální policie. Zřízení cvičiště se dotklo 65 obcí, 144 osad, 8 619 rodin, 30 986 osob a 5 682 domů.

Pozorovatelna u Václavic

Pozemky byly vyvlastňovány převážně bez trhových smluv, asi 12 225 původních obyvatel zůstalo ve vysídleném prostoru jako pracovní síla a spadalo pod pravomoci německých soudů. Některé vesnice byly využívány pro ubytování a zásobování jednotek SS, na okrajích cvičiště měla pak pokračovat zemědělská činnost ve vlastní režii cvičiště. Sloučením usedlostí vznikly tzv. dvory SS (SS-Hof), bylo zřízeno 8 polesí, několik rybníkářství a speciální útvary pro pěstování jahod a chod ovcí. Hranice cvičiště byla hlídána německým četnictvem, uvnitř prostoru hlídkovalo polní četnictvo SS-Feldgendarmerie. Vstup byl umožněn jen na zvláštní povolenku. Celé území spadalo pod jurisdikci SS.

V severní části cvičiště byla zřízena "zóna R", tzv. Restabschnitt m.Rűstungsarbeitern. Toto je právě oblast výskytu postavených a dochovaných německých speciálních objektů pro obsluhu střelnice. Dle kopie historické německé mapy východní části "zóny R bylo v tomto prostoru vytvořeno několik vzájemně se protínajících "bojových směrů" (volný překlad termínu "Kampfbahn"), kterými měla postupovat cvičící vojska.

Nedokončená strojovna u Chleb

Zejména se jedná od tzv."Kampfbahn IV. - Chlistow", což je úzký koridor začínající severně nad obcí Chlístov (Chlistow) a táhne se vlevo od dnešní silnice číslo 106 s mírným jihozápadním sklonem přes Úročnici (Aurotschnitz), Hrusice-Hamry (Hammer) a jižní část Krusičan (Krusitschan) a končí západně od Chrášťan (Chrastian). V tomto směru mělo být vybudováno celkem 25 objektů, přičemž do dnešní doby se jich fyzicky zachovalo 22 (tři objekty typu strojovna resp.strojovna/pozorovatelna, zbytek objekty typu pozorovatelna - z toho jedna atypická). Zbylé tři objekty, které se nacházejí právě v okolí Chrášťan buď nebyly postaveny, nebo byly zničeny.

Druhou a poslední lokalitou, kde byly nalezeny jen mírně odlišné objekty, je oblast bojového směru "Kampfbahn III. - Chleb", která začíná jižně od obce Podělusy u Týnce nad Sázavou a pokračuje jiho-jiho-západním směrem přes obce Chleby (Chleb), Dunávice (Dunawitz) a Soběšovice (Sobieschowitz), kde se teoreticky protíná se směrem IV. V tomto koridoru mělo být podle německé mapy postaveno dalších 20 objektů, z nichž se fyzicky dochovalo 9 (z toho jeden částečně odstřelený), k tomu jeden objekt úplně odstřelený a 3 až 4 výkopy (pravděpodobně) na předpokládaných místech. Z těchto 10 objektů jsou dva typu strojovna a zbytek pozorovatelny a úkryty různých odolností. Po ostatních objektech nebyly nalezeny žádné stopy. Dále jakousi osou úhlu sevřeného bojovými směry III. a IV je podle mapy tzv. "Waldkampfbahn Bukowan", což je koridor začínající západně od obce Bukovany a jdoucí severní částí katastru obce Krusičany, přičemž se směrem "Kampfbahn IV." se protíná severně od Chrášťan v lokalitě "V kopcích" (In den Bergen) mezi kótami 342 a 345 m.

Podpis velitele SS-Artillerie Schule II SS-Obersturmbannführera Karla Schlamerchera

Co se týče postavení objektů v terénu, je naprostá většina objektů orientována svou čelní stěnou s průzorem ve směru postupu bojového směru, tj.v případě "Kampfbahn IV." jihozápadním směrem, v případě "Kampfbahn III." jiho-jiho-západním směrem. Exitujícími výjimkami je několik objektů stojících na okrajích bojového směru jejichž čelní stěny jsou orientovány zhruba kolmo na osu bojového směru. Podle stavu některých objektů lze předpokládat, že cvičiště nikdy nebylo plně dokončeno a používáno v rozsahu jak bylo předpokládáno. Důkazem toho může být, že ani v jednom z obou bojových směru nebyly plně dokončeny objekty pro provoz cvičiště naprosto nezbytné - strojovny pro vlekání pohyblivých terčů. Též některé další objekty - pozorovatelny nesou známky nedokončenosti - řada objektů není omítnuta (zevnitř i zvenčí), chybí kamenná rovnanina a zemní zához při týlové stěně a na stropnici. Zejména oblast Chleb nese známky vyššího stupně nedokončenosti - nebyla postavena prakticky více jak polovina z předpokládaných objektů v celé jižní polovině koridoru.

Velitelé cvičiště
SS-Oberfűhrer Julian Scherner (20.1.1941 - 4.9.1941)
SS-Oberfűhrer Bernhard Voss (1.11.1941 - 16.6.1942)
SS-Oberfűhrer Alfred Karrasch (20.6.1942 - 20.7.1942)
SS-Oberfűhrer Johann von Feil (20.7.1942 - 1.10.1942)
SS-Brigaderfűhrer Alfred Karasch (7.10.1942 - 8.5.1945).
Pobočník velitele cvičiště - SS-Hauptsturmfűhrer Otto Hauprich, vystřídán SS-Hauptsturmfűhrerem Herbertem Sanderem

Organizační struktura cvičiště "SS - Truppenűbungsplatz Beneschau / Böhmen"

Cvičiště bylo určeno k výcviku pancéřových granátníků a k přípravě velitelských a posilových jednotek divizí Waffen SS (dělostřelecké oddíly, protitankové oddíly, ženijní prapory, průzkumné roty atd.)

1) zpravodajské oddělení
2) posádka SS s těmito jednotkami:
    a) SS - Kavallerie Ausbildugs und Ersatzregiment
    b) SS - Pionerschule Hradischko
    c) SS - Bewahrungsabteilung Dublowitz
    d) SS - Panzerjäger (Sturmgeschűtz) Ausbildungs und Ersatzabteilung
    e) SS - Bewahrungsabteilung Chlum
    f) SS - Panzerjäger Ausbildungs Abteilung 4
    g) SS - Wachkompanie 10
    h) SS - Freiwilligen Kavallerie Division
    j) SS - Ersatzbatterie des Feldzeugdienstes bei der SS Artillerie Schule II
    k) SS - Artillerie Schule II
    l) Kommandantur des Übungsplatzes Beneschau 
    m) SS - Lehrkűche Beneschau
    n) SS - Panzergrenadier Schule Prosetschnitz


Celkový přehled objektů v jednotlivých lokalitách:

Petr Kos